„Malá čtvercová síň byla jemně osvětlená bílým magickým světlem. Z okna dopadalo měsíční světlo na drobnou černovlasou dívenku sedící na zemi. Dítě usedavě plakalo. V rohu místnosti si potichu povídali dvě ženy v dlouhých šatech. Byly to kněžky.
Před pár dny se v chrámové zahradě objevila žena ve špinavém roztrhaném oblečení s holčičkou v náručí. Prosila kněžky, aby se o dítě postaraly. Když odmítly, posadila dívenku na schody před vchodem do chrámu a utekla. Bylo potřeba rozhodnout
o jejím osudu. Po dlouhé poradě nakonec Nejvyšší kněžka Aeion rozhodla, že dívka bude vychována jako jedna z nich a její jméno bude Áel – osud.

Ač se s tím některé ženy v chrámu nemohly smířit, Áel měla pro jejich učení vrozené předpoklady. Její léčivé schopnosti brzy předčily ostatní kněžky. S rostoucím věkem však rostla i její krása a půvab. Jednoho dne bylo několik sester, včetně dospívající Áel, na trhu v blízkém městě. Její tvář jakoby vábila pohledy všech mužů v okolí. Jeden z okouzlených mladíků věnoval mladé dívce květinu, kterou ona s úsměvem přijala. Ostatní kněžky pobouřilo toto z jejich pohledu nepřípustné chování natolik, že po návratu do chrámu ihned spěchali za Nejvyšší kněžkou s těmito znepokojivými informacemi.

Áel byla nakonec pro klid všech ostatních donucena odejít z chrámu k jedné z vysloužilých sester. Sestra Iryla však byla jiná. Její schopnosti nebyly pouze čistým odkazem magie, ale i silou potřebnou k přežití. Učila dívku ochrannou
a léčivou magii, ale po přepadení v lese, při kterém Áel zachránila pouze přítomnost odvážného bojovníka, začala své učednici předávat i znalost bojových kouzel. Iryla tušila, že s probíhajícími událostmi v zemi, bude Áel tyto schopnosti brzy potřebovat.

Další léta v Euthii probíhala ve znamení boje mezi mocným Rasgarothem a řádem Vis. Temný mág nakonec padl pod silou probuzených draků. Vše se zdálo zachráněné, ale moc mágů nad draky byla nakonec prolomena, řád Vis zničen a zemí se začal šířit nový strach. V očích sestry Iryly byla již dospělá Áel jako jedna z mála předurčena
pro záchranu celé země. Vyslala tedy mladou ženu za kněžími do kostela sv. Michaela. Áel byla kněžími přijata s neskrývanou nadějí a během několika týdnů zasvěcena
do tajemství, jež kostel a kněží střežili. Věděla však, že pokud se má tragický osud Euthie odvrátit, nebude samotné odhodlání a naděje stačit. Do boje musí vstoupit odvaha, síla a magie silnější, než se kterou se kdy setkala. Přišel okamžik na opětovné shledání.“